pondělí, listopadu 21

ADOLF LOOS -TRISTAN TZARA HOUSE

Po minulé návštěvě Rothmayerovy vily dnes nepůjdeme zas tak daleko a to hlavně proto, že životní příběh Otty Rothamayera a Adolfa Loose (1870, Brno - 1933, Vídeň) je velice podobný.

Oba měli otce, který se dělal svoje řemeslo s láskou - u A.Loose to byl kameník a jeho dílna znamenala pro Adolfa místo prvních informací o přírodních materiálech. Jelikož mu otec zemřel dřív, než se stihl všechno naučit, kameník z něj nikdy nebyl. Kámen ale zůstal dominantním materiálem v jeho interiérech.
(stejně jako u Otty Rothmayera je to dřevo)



Vydal se totiž jinou cestou. A to odcestovat do Ameriky, kde se jeho postoj k architektuře změnil návštěnou světové výstavy v Chicagu (hlavně inspircí Louise Sullivana). Po návratu do Evropy žil a pracoval nějakou dobu ve Vídni.

Pro nedostatek bydlení právě ve Vídni dostal na staros vyhledat usporné a funkční bydlení. Heubergsiedlung - jsou řadové domky s malými pozemky s skleníky.



Proč je ale Adolf Loos známí a čím se prosadil?



jak řekl Loosův životopisec:

Díky Adolfu Loosovi se zrodila v zásadních aspektech novější, vyšší idea prostoru: svobodné uvažování o prostoru, plánování místností, které nejsou vázány žádným průběžným poschodím, kompozice spojující vzájemně související prostory do jednoho harmonického, nedílného celku a do prostorově ekonomického útvaru.

.. Loos uvažoval trojrozměrně. Nedělil dům na poschodí, Světlá výška (tedy prostor mezi podlahou a stropem) byl různý. A to podle účelu a důležitosti místnosti. později pojmenované jako Raumplan.




TRISTAN TZARA


- nejdříve měl tuto stavbu navrhovat Le Corbusier
- šířka 10,6m
- dlouhý 17,6m
- do ulice symetrický dům - fasáda: omítka, kámen
- 5 pater ( od 3.pdlaží obytné, 5.patro neodstavené)
- sloupy uvnitř obložené kamenem, vruty nezakryté
- stěny uvnitř barevné
- použité raumplanu



půdorysy a řezy:


pohled z ulice:



pohled ze zahrady: