Věci, které kolem sebe vidíme rozlišujeme na dvě jednoduché kategorie - jestli se nám líbí nebo nelíbí.
První pohled na věci je důležitý. Díváme se kolem sebe nenáročně, ale vždy pořád vnímáme tvar, hloubku, barvu, apod. Někdy ani nedokážeme říci, proč se nám daná věc líbí či nelíbí, prostě to tak je.
Existují prostředky, které nám tyto pocity na první pohled obstarávaní. Zákony vizuálního vnímání zkoumají: strukturu figury, prostor, světlo, atd., A právě s nimi jsme na druhé hodině ZANu pracovali a zobrazovali je pomocí barevných papírů.
V mém případě se jednalo o:
- uspořádanost
- kontrast barev
- chaos
- kontrast velikostí
- gradace
Ale zpět k architektuře, protože i tam tyto zákony používáme a vnímáme je. Pokud je stavba např. symetrická, koukneme na ni a nemáme pochybnosti. Přesněji - ani nepřemýšlíme nad tím, proč to okno není o 1 metr posunuto doprava, apod. Proto jsou vizuální zákony velice důležité. U slova symetrie například mluvíme spíše o starších stavbách, protože dnes je vše převážně asymetrické a atypické.
Musíme tedy při každém navrhování přemýšlet, jaké kompozice a zákony zrovna používáme a jaký pocit to v nás vyvolává
(Pozor, nejen symetrie, podobnost a uspořádanost je očím příjemná. I dobře promyšlený chaos může na budově působit příjemně a hezky! ..A to platí u všeho...)
(Pozor, nejen symetrie, podobnost a uspořádanost je očím příjemná. I dobře promyšlený chaos může na budově působit příjemně a hezky! ..A to platí u všeho...)
